Proč vlastně lidé zívají?
Také vám neustále vrtá hlavou otázka, proč vlastně lidé zívají? Jedná se o něco, co vyvolává naše okolí či je to jedna z řečí našeho těla? My vám to povíme.
Samotní vědci se neustále zajímají o to, zda je vlastně zívání určitý fenomén, o kterém můžeme mluvit jako o nakažlivém. Jen si vzpomeňte, kolikrát si někdo před vámi zívnul a na vás to šlo hned taky. Nedávno studie ale dokonce ukázala, že předávání onoho zívání je forma sociální empatie, přičemž pomáhá lidem komunikovat mezi sebou.
Tento fakt byl ověřen a prokázán, jelikož děti nejčastěji představují schopnost „nakažlivého zívání“ – zejména děti ve věku 4-5 let. Stává se tak současně s rozvojem dovedností k interpretaci emocí druhých lidí. Nicméně je však už zcela jasné, co rozhoduje o tom, zda zívání může či nemusí být předáváno ostatním lidem.
Výzkumníci z univerzity v Pise analyzovali 480 epizod zívání zahrnující 109 dobrovolníků, kteří žijí v různých koutech světa – v Severní Americe, Asii, Africe, ale také Evropě.
Výsledky tuto existující teorii potvrdily.
Reakce lidí na zívání opravdu odráží vztahy, které existují mezi různými skupinami lidí. Mezi největší „nakažlivé“ zívání však patří to mezi členy rodiny. Právě členové rodiny způsobili touhu zívání mezi vybranými dobrovolníky. Členové rodiny nakonec vystřídali také jiní zástupci – přátel. Na jejich zívání reagovala stejně zhruba čtvrtina dobrovolníků. Zívání od pouhých známých způsobilo touhu si také „otevřít pusu“ jen u jednoho z osmi lidí a cizinci ovlivnili pouze jednoho dobrovolníka z deseti. Výsledky ale také ukázaly, že zívání předávané cizím lidem trvalo dobrovolníkům více času, než k lidem, kteří se navzájem velmi dobře znají.