Kde se děti učí špatným zvykům? 2. díl
Pamatujete si ještě na náš první díl o tom, kde se mohou děti učit špatným návykům? Ať už to jsou ty hygienické nebo se jen nevhodně chovají? Pokud ano, je to správně, protože vám přinášíme druhý díl, kde si povíme něco o tom, proč děti zapomínají na zdvořilost, dokážou být vzteklé a necitlivé.
Když se děti chovají nezdvořile
Myslíte si, že je správné, když rodiče své děti kárají za špatné chování? Když jim dají najevo, že jsou hrubé, agresivní nebo se prostě špatně chovají na veřejnosti? Samozřejmě že ne. Děti by se totiž od útlého věku měly učit tomu, co je dobré a co je špatné, co mohou a co nemohou. V dnešní době žije celá řada dětí, které, i přes naléhání rodičů, dokážou být nevychované – resp. se tak chovat, dokážou být nezdvořilé a agresivní. Vadí vám, když vaše dítě na ulici odhodí obal od sušenky i přesto, že s ním jdete za ruku? V takovém případě si mnohé rodiče říkají „kde tohle proboha to moje dítě vidělo“. Rodiče mohou být občas ze svých dětí zoufalí, ale samotné sebe litování nestačí. Pokud víte, že vaše dítě se chová špatně, jednoduše mu naznačte, že to není správně. Odhodí na ulici obal od sušenky? Zastavte ho, klekněte si k němu a pohrozte mu, že jeho jednání není správné a ať okamžitě ten obal vyhodí do nejbližšího koše. Děti lze vystrašit pouze tím, že jim třeba zakážete sledování televize apod., ovšem nejlepší bude, pokud vaše dítě pochopí, že to, co dělá, je naprosto nemorální. Děti si prostě potřebují uvědomit, co mohou dělat a co nemohou. Musí vědět, že nemohou lámat kytky sousedům, musí vědět, že nesmí narážet do cizích dětí nebo je urážet. To vše je však nutné provézt u vás doma, resp. realizovat východu. Mluvit s dítětem o tom, co provedlo – nechat ho to říct samotné a poté vysvětlit, že to není správné.
Vaše dítě křičí a má návaly vzteku?
Říkáte si, jak je možné, že vaše dítě dokáže být v různých situacích tak napjaté, proč tak křičí, když se mu něco nelíbí a za nic nedokážete pochopit jeho návaly vzteku? Položte si otázku, zda jste se někdy před vaším dítětem třeba jen hádala s vaším manželem. I přesto, že si to neuvědomujete, děti se učí – a to nejen dobrým, ale i špatným věcem. Pochytí totiž vždy něco z toho, co vidí nebo slyší. Pokud víte, že vaše dítě bylo často svědkem hádek, a to s kýmkoliv, může se cítit nejistě a v úzkostných situacích tuto reakci napodobovat. Špatnou zprávou je, že se to může s dítětem táhnout několik let. Ovšem pokud tomu včas zabráníte, může se to změnit.
Děti dokáží být necitlivé a bez soucitu
Je vcelku smutné vidět vyrůstat děti, které nejsou vychovávány v porozumění rodinných hodnot. Pokud víte, že i vaše dítě má sklony k nedostatku soucitu a necitlivosti – má tendenci např. zabíjet často hmyz, ale nejen to, pak není něco v pořádku. Jestliže víte, že vaše dítě nemá schopnost uvědomění, je nutné v něm citlivost a soucit k ostatním probudit. Je důležité umět s dětmi mluvit o tom, co rodina znamená, že není správné zabíjet nevinné tvory – klidně i hmyz a že když malé dítě brečí, není normální do něj ještě strčit, ale naopak mu pomoci.